Článek je i jako video na YouTube:
Matty Cash
Novodobý Polák, kvůli možnosti hrát reprezentační fotbal přijal Matty Cash polské občanství, si letos nevede vůbec špatně.
Pojem moderní, novodobý nebo progresivní krajní bek se ve spojení s jeho jménem rozhodně použít nedá.
Defenzivně je však Matty Cash velmi dobrý krajní obránce. Necelých 5 defenzivních akcí na 90 minut fotbalu nebo 2,3 bloku a 2,7 ‚zametených‘ balónů jsou respektu hodná čísla.
Mimo to je ale Matty Cash i vcelku přímočarý hráč a plnit roly ofenzivního beka v Gerrardovo systému při troše snahy dokáže: 2,5 doteků s míčem v soupeřově pokutovém území, 2,6 obdržených progresivních přihrávek a 0,9 střel naznačuje, že pro to má předpoklady a že už letos v tomto směru přispěl, i když ne v tom tradičním ohledu.
V podprůměrně hrající Aston Ville letos Matty Cash jako jeden z mála překoná jistou laťku přijatelnosti.
Manuel Riemann
Jméno Manuel Riemann je asi více méně neznámé i většině fanoušků německého fotbalu.
Přitom právě díky Riemannovi sedí letos Bochum pohodlně ve středu tabulky nejvyšší soutěže.
33 letý německý gólman je ve srovnání rozdílů očekávaných obdržených branek (počítáno z kvality šancí, kterým čelí) a skutečných obdržených branek za 90 minut fotbalu nejvíc očekávání překonávající brankář v Evropě.
Vychytá svému týmu 0,35 branky navíc každých 90 minut v brance – tuhle hodnotu letos skutečně v Evropě nikdo nepřekoná.
Pomáhá mu k tomu vynikající úspěšnost při lapání pokutových kopů, chytí 40 % všech, kterým čelí. Právě penalty mají vysokou hodnotu xG a Riemannovo metriky tak jejich zastavení dobře krmí…
Mimo to je ale Riemann neuvěřitelně aktivní brankář.
A když říkám neuvěřitelně, myslím to tak, že za jeho čísla by se nemusel stydět Manuel Neuer ve vrcholné formě. 10,5 % sebraných centrů a průměrná vzdálenost defenzivní akce 18,4 yardu od branky jsou špičková čísla. V čem dalším ale Riemanna ani ten Neuer nepřekoná, je počet těhle defenzivních akcí mimo pokutové území – každých 90 minut hned 2, zase nejvíc v Evropě.
Vedle toho taky výrazně zapojený do rozehrávky, prvenství drží i ve srovnání počtů dotyků s míčem, 56 za utkání.
S tím, kolika metrikám dominuje, by si možná zasloužil, aby fotbaloví fanoušci dokázali jeho jméno alespoň přiřadit správnému týmu…
José Sá
José Sá je dost možná sám důvodem, proč nejsou Wolves letos v boji o sestup, ale dost dlouho se tlačili do Evropských pohárů.
Jeho +10 PSxG – GA je v Evropě letos nepřekonáno a přepočteno na 90 minut jej v téhle metrice převyšuje jen výše zmíněný Manuel Riemann, a to proto, že odchytal míň utkání.
Wolves totiž ve srovnání počtu očekávaného gólového rozdílu (xG – xGA, tedy předpokládané vstřelené branky mínus předpokládané obdržené branky; metrika zohledňuje kvalitu šancí a na jejím základě připisuje každé příležitosti hodnotu xG) sedí na čtvrté příčce od spodu.
Hůř se umístili už jen Norwich, Watford a Leeds – tedy týmy, které sestupují nebo o záchranu bojují; o něco malinko lépe, než Wolves na tom jsou Newcastle a Burnley.
Vzhledem k tomu, že Wolves jsou v tabulce 8. se můžeme podívat na devátý Brigton, který má xGD/90 min -0,04 nebo sedmý West Ham s +0,05. Hodnota -0,54 u Wolves je tak hrozivá a jen podtrhává, jak vděčný by měl Bruno Lage být svému brankáři.
Nebýt heroického ročníku portugalského gólmana, Wolves by byly na sestup…
Amadou Haidara
Když se bavíme o pozitivech, které mohou v letošním ročníku hledat fanoušci Lipska, řeč přichází především na Joška Gvardiola nebo Christophera Nkunku.
Skvělou sezónu zažívá třeba ale i stoper Simakan, nebo středopolař Haidara.
Haidara přispěl k resurekci svého celku i gólově, má dva góly nad očekávání, především ale pomáhá posouvat hru směrem dopředu.
Jeho 6,3 progresivních přihrávek a 5,3 progresivních vedení míče by nemělo zůstat nepovšimnuto.
Maká i na druhou stranu, kde zaznamenává 2,13 bloků, 2 vyhrané hlavičkové souboje a 2,6 odebraných míčů za 90 minut fotbalu.
Jako ‚two-way midfielder‘ začíná Haidara skutečně plnit to, co se od něj po jeho příchodu ze Salzburgu čekalo.
Joselu
Joselu je tak trochu fotbalový cestoval. Od Celty Vigo přes Real Madrid, pár destinací v Německu a Anglii až po Alavés, v žádném ze svých devíti klubů nedokázal stabilně přesvědčit.
Letos ale zažívá ročník, který stojí za uznání.
Stabilně člen základní sestavy, napříč 35 zápasy nastřílel 13 gólů a připsal si 3 asistence.
To by samo o sobě byla dobrá čísla, nestačilo by to asi ale na zařazení do tohohle seznamu.
Čím si vedle své koncovky Joselu svou chvilku slávy vysloužil, je jeho práce, kterou odvádí pro tým.
Vcelku přehlédnutelný ve většině metrik, Joselu má co nabídnout v pár konkrétních aspektech své hry.
Vyhrává vzdušný duel každých asi 10 minut, a to s úspěšností necelých 70 %!
Díky tomu je schopen zapojit do hry své spoluhráče, čemuž nasvědčuje jeho 33 přihrávek za 90 minut, z nichž 2,4 jsou progresivní (tedy přihrávky, které posunou hru aspoň o 10 yardů nebo všechny přihrávky do pokutového území soupeře).
Joselu si tím nepřipisuje moc asistencí a tenhle jeho přínos by bez pokročilejších metrik mohl zapadnout, pro svůj tým je ale platný nejen jak střelec, ale také jako ‚target man‘, na kterého můžou střílet balóny a posouvat se tak ve hře směrem dopředu.
Rád se pohybuje v křídelních prostorech, kde sbírá dlouhé balóny a rozhodně tak není žádný nemobilní loudal.
Díky jeho končícímu kontraktu by jej někdo mohl využít jako systémového hráče ve větším klubu a Joselu by si tak mohl úžit své poslední hurá.
Thiago Alcántara
Jasně, jasně, Thiaga už v Anglii docenili. Nejsem si ale jistý, zda si jeho kvalit cení dostatečně, zvlášť s přihlédnutím k míře, s jakou je v minulém roce zpochybňovali.
Předností španělského středopolaře jsou jeho pasy. Úspěšně zakončuje nějakých 90 % z nich – to je tak asi 80 úspěšných přihrávek za devadesát minut fotbalu.
Takhle vysokou úspěšnost zpravidla provází nízká čísla vytvořených střeleckých příležitostí a progresivních přihrávek, protože většina z toho velkého množství pasů jde do stran a dozadu.
Ne však u Thiaga, který vytváří 3,4 střeleckých příležitostí za 90 minut a připisuje si skoro 10 progresivních přihrávek za stejnou časovou jednotku – nejvíc mezi záložníky v celé Evropě!
Když k tomu přidáme elitních 8,5 progresivního vedení a celých 6 defenzivních akcí za zápas, čímž se řadí mezi vrcholných pár procent v těchto srovnání. Díky skvělému načasování také 2 vyhrané hlavičkové duely nebo třeba 1,5 střel, ze kterých vytěží 0,1 npxG, to všechno přepočteno na 90 minut hry, není těžké dojít k závěru, že Thiago je skutečně nejkompletnější středopolař, který v současnosti brázdí evropské trávníky.
Mike Maignan
Aby nebylo těch brankářů málo, dáme si na závěr Mikea Maignana.
Asi největší poklona, kterou můžu brankáři AC Milán vyseknout, je tohle:
‚Mike Maignan je posilou po odchodu Donnarummy.‘
Nejen, že na rozdíl od svého předchůdce je Maignan aktivní brankář – sbírá 11 % centrů, kterým čelí a připisuje si 0,8 defenzivních akcí mimo své pokutové území.
Maignan je na tom líp i co do tradičnějších brankářských kvalit. Zabrání gólu (který by nechytil průměrně hrající brankář) každých 6 zápasů, dostává jen 0,8 branek za zápas a jeho úspěšnost zákroků je těsně pod hranicí 80 %.
To vše vede k tomu, že přibližně každý druhý zápas zaznamená čisté konto.
Těží určitě i z dobré práce obrany před sebou, především to PSxG-GA ale ukazuje, že k letošní ambiciózní jízdě AC Milán přispěl lvím dílem.
