Mimo to, hned v úvodu bych rád ustanovil, že v kupování nejlepších hráčů ze své ligy nevidím jen predátorské úmysly, ale také způsob, jak udržet ty nejlepší fotbalisty ve své lize a předejít jejich odchodu do zahraničí (*cough* … Havertz …*cough* … Werner).
Pojďme si projít všechny sezóny zpětně, až do ročníku 2010/11 a vyhodnotit nejen kolik hráčů který tým koupil z BuLi a kolik utratil, ale také jaká byla pozice všech hráčů v jejich původním klubu.
2021/2022
Bayern Mnichov
Dayot Upamecano (RB Lipsko, €42,5 mil)
Marcel Sabitzer (RB Lipsko, €15 mil)
Borussia Dortmund
Gregor Kobel (Stuttgart, €15 mil)
Poslední léto je jedno z těch, za které lze Bayern kritizovat, že oslabili přímou konkurenci. Na druhou stranu, Sabitzer měl rok na smlouvě a jasně deklaroval, že chce zkusit hrát o stupínek výš. Lipsko tedy bylo v pozici, kdy jej mohlo buďto prodat, nebo o něj přijít o rok později zadarmo. Bayern navíc nijak výrazně neposílil – je hráčem širší sestavy a prozatím neukázal ani zdaleka své kvality.
Lipsko také nepřišlo o nějak nepostradatelného hráče. Na jeho pozici už v klubu měli dvě náhrady – Szoboszlai a Olmo; a že byl kapitán? Gulasci, Orban, Halstenberg, Kampl, Forsberg nebo Poulsen nabídnou dost zkušenosti i vůdčích kvalit. A taky, ne že byste chtěli nechat jádro týmu zestárnout společně. Z pohledu Lipska se tak jednalo o celkem logický krok, prodat některého ze svých starších hráčů.
Upamecano je v jistém ohledu podobný případ: na jeho místo přišli hned dva hráči, Gvardiol a Simakan. A minimálně Gvardiol vypadá letos jako kvalitnější a jistější hráč než Upamecano v Bayernu. V Lipsku vedle sebe potřeboval zkušeného kolegu v podobě Orbana. Lipsko tak paradoxně možná i posílilo. Avšak, to nic nemění na tom, že Bayern koupil jednoho z nejslibnějších hráčů v lize od konkurenta, samozřejmě.
Dortmund zato konečně koupil skutečně kvalitního gólmana. A také lovil na domácím trhu a přivedl Gregora Kobela. Ztráta brankáře Kobelovo kvalit by byla rána pro většinu bundesligových celků. Stuttgart s jeho odchodem ale musel počítat. Že po něm skočil Dortmund dává rozhodně smysl. Také to ale sleduje pomyslný potravní řetězec v Bundeslize, kde každý nakupuje od týmů pod nimi.
2020/2021
Bayern Mnichov
Alexander Nübel (Schalke, €0 mil)
Borussia Dortmund
–
Poměrně tiché léto (pochopitelně… covid) před sezónou 2020/21 nepřivedl z domácího trhu Dortmund nikoho a Bayern jen využil končícího kontraktu Alexandera Nübela. Brankář Schalke odmítl kontrakt prodloužit, což je s ohledem na formu a směřování Schalke pochopitelné. Vždyť koncem tohoto ročníku sestoupili. Za celý ročník získali jen 16 bodů. Záměr byl takový, že Nübel může dlouhodobě nahradit Neuera – jak se situace vyvine budeme moct sledovat během tohoto jara a léta.
Na druhé straně tabulky – BVB nepřivedli vůbec nikoho. Asi se dost nasytili, nebo spálili, dřív, k tomu se dostaneme…
2019/2020
Bayern Mnichov
Benjamin Pavard (Stuttgart, €35 mil)
Michaël Cuisance (Borussia M’gladbach, €8 mil)
Borussia Dortmund
Mats Hummels (Bayern Mnichov, €30,5 mil)
Nico Schulz (Hoffenheim, €25,5 mil)
Thorgen Hazard (Borussia M’gladbach, €25,5 mil)
Julian Brandt (Bayer Leverkusen, €25 mil)
Před ročníkem 19/20 lovil Bayern v domácích vodách středního obránce. S odchodem Hummelse zpět do BVB potřebovali na této pozici posílit a přivedli tak velmi talentovaného Benjamina Pavarda, tou dobou jednoho z nejzajímavějších obránců v Bundeslize.
Zároveň zariskovali s příchodem Michaëla Cuisance, který byl o dvě sezóny dřív, ve velmi mladém věku, nejlepším hráčem Gladbachu. Jenže kvůli disciplinárním problémům za klub snad rok ani nenastoupil a byl tedy k dispozici pro zájemce, který by si věřil, že jeho manýry zvládne. V tomto lednu ho Bayern prodal do Benátek…
Ačkoliv Bayern přivedl nějaké posily z domácího trhu, jako velký dravec tam působil právě Dortmund.
Nepřivedl jen Hummelse z Bayernu (tou dobou dobrý přestup – BVB potřebovala zkušeného vůdce obranné linie), ale také vysoce hodnocenou trojici Brandt, Hazard, Schulz. Výrazně tím oslabili tři jednoznačně přímě konkurenty v boji o top 4.
Podobně, jak se dá poukazovat na léta přes ročníky 17/18 a 21/22, nebo do jisté míry na éru kolem roku 2013, jako na příklady, kdy Bayern vylovil nejlepší hráče z úspěšných klubů v lize, je toto léto zářný příklad stejného, nebo možná ještě agresivnějšího přístupu ze strany BVB – a takových bylo víc…
2018/2019
Bayern Mnichov
Leon Goretzka (Schalke, €0 mil)
Borussia Dortmund
Abdou Diallo (Mainz, €28 mil)
Thomas Delaney (Werder Bremen, €20 mil)
Marius Wolf (Eintracht Frankfurt, €5 mil)
Marwin Hitz (Augsburg, €0 mil)
Eric Oelschlägel (Werder Bremen II, €0 mil)
… třeba hned předchozí léto (nebo několik), kdy BVB osvobodila Mainz a Brémy o jedny z jejich nejlepších hráčů, Dialla a Delaneyho. K tomu přihodila Wolfa z Frankfurtu, velmi platného a univerzálního křídelníka/krajního obránce. Taky si pomohli k troše Marwina Hitze, kterému v Augsburgu vypršel kontrakt a šel do BVB dělat dvojku Bürkimu a do počtu si pořídili i Oelschlägela z druhého týmu Brém. Bezpochyby další příklad přestupového období, kdy BVB vyzobalo množství talentů z Bundesligy.
Bayern samotný z domácího trhu přivedl jen Leona Goretzku, který se po skončení svého kontraktu v Schalke stal hráčem mnichovského klubu, kde se vyvinul v jednoho z nejlepších středních záložníků světa – a tady bych chtěl zasadit jadérko jedné myšlenky, které mě v této debatě provází: Není Bayern označován za klub vykupující ty nejlepší hráče ve své lize proto, že těch pár (a v porovnání s BVB je to pár) hráčů, které si na domácím trhu pořídí, dokáží vyvinout v ty nejlepší hráče na svém postu v celé Evropě, zatímco BVB to samé nedokáže?
2017/2018
Bayern Mnichov
Niklas Süle (Hoffenheim, €20 mil)
Sebastian Rudy (Hoffenheim, €15 mil)
Serge Gnabry (Werder Bremen, €8 mil)
Sandro Wagner (Hoffenheim, €13 mil)*
Borussia Dortmund
Maximilian Philipp (Freiburg, €20 mil)
Ömer Toprak (Bayer Leverkusen, €12 mil)
Mahmoud Dahoud (Borussia M’gladbach, €12 mil)
Jeremy Toljan (Hoffenheim, €7 mil)
* lednový přestup
Před ročníkem (a vlastně i v jeho průběhu) 2017/18 si Bayern, s drobnou pomocí BVB rozebrali Hoffenheim.
V první řadě Bayern využil končící smlouvy Rudyho, který chtěl zkusit své šance ve větším klubu a v Lize Mistrů. K tomu Bayern posílil na stoperu – přivedli nejnadějněji vypadajícího německého středního obránce v Niklasi Sülem.
S tím se nedá nezmínit, že se Bayern naprosto zjevně drží strategie nakupování mladých německých reprezentantů. Dává z jejich pohledu, jakožto domácí mocnosti, smysl držet si úzké vazby s DFB (německou fotbalovou asociací) a silnou vazbu na německý národní tým – když v Německu vyrůstá mladý fotbalista, pochopitelně sní o tom, že bude hrát za národní tým, no a s tím jde ruku v ruce hraní za Bayern. Z pohledu Bayernu velmi chytré a přirozené. Navíc, osobně bych rozhodně neřekl, že jakkoliv nemorální nebo monopolní; uplatňování síly.
Další mladý Němec, kterého Bayern koupil, byl Serge Gnabry. Je tak nějak veřejným tajemstvím, že Bayern byl zodpovědný už vůbec za návrat Gnabryho do Německa. Pohybovali se tak ve velmi šedém teritoriu a zaslouženě se o takovém chování mluví jako o příkladu uplatňování pozice moci Bayernu.
V lednu si Bayern z Hoffenheimu přivedl ještě „absolventa své akademie“ Sandra Wagnera jako dvojku za Lewandowského.
Podobně se ale stejné léto choval Dortmund. Nevybral tři hráče z jediného klubu. Vzal (znovu) po jednom hráči od každého ze svých nejbližších konkurentů – Freiburg, Leverkusen, Gladbach a Hoffenheim.
Za zmínku stojí také fakt, že ze čtveřice Max Phillipp, Ömar Toprak, Mo Dahoud a Jeremy Toljan, je dnes, o čtyři ročníky později, v klubu jediný Dahoud – Philipp hraje za Wolfsburg, kde se tak prali o post pod hrotem s Lucou Waldschidtem, až se Wolfsburg rozhodl přivést na tuto pozici 33 letého Maxe Kruseho; Ömer Toprak hraje s Brémami druhou ligu; a Jeremy Toljan působí v Sassuolo.
(To jen potvrzuje moji tézi, že ačkoliv Dortmund vykupuje hodně talentovaných hráčů z Bundesligy, nedokáže z nich vychovat elitní hráče a proto je jejich chování na domácím trhu vlastně docela přehlíženo).
2016/2017
Bayern Mnichov
Mats Hummels (Borussia Dortmund, €35 mil)
Borussia Dortmund
Mario Götze (Bayern Mnichov, €22 mil)
Sebastian Rode (Bayern Mnichov, €12 mil)
André Schürrle (Wolfsburg, €30 mil)
Zajímavý vzájemný obchod udělal Dortmund s Bayernem v létě 2016 – jedním směrem šel za €35 mil Mats Hummels a druhým šli za €34 mil Götze a Rode.
Kdo dostal kratší konec provazu je asi i retrospektivně jasné – Hummels si v Bayernu vedl vcelku dobře a (i s ohledem na částku, za kterou se do BVB vracel – €30,5 mil) se svému novému klubu vyplatil, zatímco Götze se do BVB vracel jako zraněními zdrcený hráč a Rode se se zraněními trápil právě v Dortmundu.
Do toho Dortmund přivedl André Schürrleho z dalšího celku, tlačícího se vcelku tradičně do top 4, Wolfsburgu.
2015/2016
Bayern Mnichov
Sven Ulreich (Stuttgart, €3,5 mil)Joshua Kimmich (RB Lipsko, €8,5 mil)
Borussia Dortmund
Gonzalo Castro (Bayer Leverkusen, €11 mil)
Roman Bürki (Freiburg, €3,5 mil)
Ju-ho Park (Mainz, €3 mil)Julian Weigl (1860 Mnichov, €2,5 mil)
V létě 2015 koupil Bayern z Bundesligy jen brankářskou dvojku Svena Ulreicha. Kimmicha kupovali sice z Lipska, což by z dnešního pohledu mohlo být považováno jako oslabení přímé konkurence, jenže Lipsko bylo tou dobou ve druhé lize.
(Kimmich je dalším příkladem mladého talentu, ze kterého dokázal Bayern vychovat hráče světové extratřídy, jak jsem naznačoval už výš – zato BVB totéž léto koupili Weigla, typologicky podobného hráče, nesporně talentovaného, kterému kdekdo vykresloval zářnou budoucnost… dneska je, ačkoliv velmi platným a dobrým hráčem, tak přesto „pouze“ Benfiky Lisabon).
Dortmund taktéž kupoval brankáře, z Freiburgu přivedli svou následnou brankářskou jedničku Romana Bürkiho, z Mainzu Ju-ho Parka (rozhodně žádného mladíka, už tou dobou měl po třicítce a šlo o krátkodobou záplatu na beka) a Gonzala Castra z Leverkusenu.
Všimli jste si? Leverkusen, Gladbach, Freiburg a Mainz – pravidelné lovné vody Dortmundu…
2014/2015
Bayern Mnichov
Sinan Kurt (Borussia M’gladbach II, €3 mil)
Robert Lewandowski (Borussia Dortmund, €0 mil)
Sebastian Rode (Eintracht Frankfurt, €0 mil)
Borussia Dortmund
Matthias Ginter (Freiburg, €10 mil)
Adrián Ramos (Hertha BSC, €10 mil)
Dong-won Ji (Aubsburg, €0 mil)
… kde Dortmund lovil i o rok dříve, když přivedli Matthiase Gintera. Dalšího z hráčů, kteří se v Dortmundu nakonec neusadil. Podobně jako Adrián Ramos (schválně kdo ho zná? Já popravdě ani nevím, který z těch všech Adriánů Ramosů to byl, hah). Aby těch útočníků (Ramos byl podle všeho taky útočník) neměli málo, zadarmo z Augsburgu přivedli Dong-won Jiho – dnes, v jeho třiceti letech, hráče FC Seoul.
A že útočníka BVB potřebovali, o tom žádná. Vždyť přišli o svoje no. 9, Roberta Lewandowského, který se rozhodl, že k jeho ambicím se více hodí červená než žlutá. K přestupu polského kanonýra do Bayernu bych dodal dvě věci:
- Tou dobou mohl Bayern jednoznačně Dortmund přeplatit. To je něco, co se dneska začíná vyrovnávat. Jen to není tak úplně zásluhou Dortmundu, jako spíš kvůli nekonečně rostoucím platovým nárokům hráčů a jejich agentů, které už nestíhá plnit ani bavorský celek. Bayern narazil na pomyslný finanční strop, ke kterému se BVB začíná víc a víc přibližovat (to už je jejich vlastní zásluha).
- Lewandowski neodcházel z BVB jako nejlepší útočník světa, tím se stal až v Bayernu.
Kdo se jedním z nejlepších ve své roli v Bayernu nestal, byl Sebastian Rode. Ale s tím cílem tam nikdy nešel – Rode, podobně jako pár let po něm Rudy, odcházel do Bayernu ze svého dlouholetého působiště s ambicí hrát Ligu Mistrů, zkusit své šance o úroveň výš, ale také s vědomím, že v Bayernu budou hráčem širšího kádru. (Mimochodem, oba, Rode i Rudy se do svého původního celku, ze kterého do Bayernu odcházeli, nakonec vrátili – oba to taky vzali zajížďkou přes Vestfálsko, Rode před Dortmund, Rudy přes Gelsenkirchen).
2013/2014
Bayern Mnichov
Mario Götze (Borussia Dortmund, €37 mil)
Jan Kirchhoff (Mainz, €0 mil)
Borussia Dortmund
Sokratis (Werder Bremen, €10 mil)
Odkup pramení řada kritiky, mířená na Bayern Mnichov, je příchod Maria Götzeho. Nejen, že Bayern koupil miláčka fanoušků Dortmundu. Mladý německý supertalent. Budoucí hvězdu. Bayern zahrál nekompromisní „power play“, když poté, co za Götzeho zaplatili jeho výstupní klauzuli a domluvili s ním smlouvu, oznámili veřejně jeho příchod pár dní před finále Ligy Mistrů, které právě s Dortmundem na konci ročníku 12/13 hráli (Götze nehrál kvůli zranění).
Nemluvě o tom, že Götze v Bayernu neuspěl a bavorští giganti jsou za to viněni. Na jednu stranu je pravda, že Götze příliš nenastupoval ve středu hřiště, kde měl místenku Müller, a hrával hodně z křídla (kde se taky pral o minuty s Robbenem na jedné straně a Ribérym na druhé). Na stranu druhou ale Götze během svého působení v Bayernu hodně trpěl na zranění.
BVB totéž léto přivedlo na stopera Sokratise a v Bundeslize tak vesele bujel už zmíněný potravní řetězec, kdy větší pozře menšího.
2012/2013
Bayern Mnichov
Mario Mandzukic (Wolfsburg, €13 mil)
Dante (Borussia M’gladbach, €5 mil)
Tom Starke (Hoffenheim, €0 mil)
Claudio Pizarro (Werder Bremen, €0 mil)
Borussia Dortmund
Marco Reus (Borussia M’gladbach, €17 mil)
Julian Schieber (Stuttgart, €5,5 mil)
Oliver Kirch (K’lautern, €0,35 mil)
Daň za úspěšný ročník 11/12 zaplatila B. M’gladbach, která se po postupu z druhé ligy a třech letech v dolních patrech tabulky odrazila a dosáhla na 4. místo. Do Bayernu za to putoval stoper Dante, zatímco Dortmund si rozmyslel dřívější prodej Marca Reuse, kterého povolal (za €17 mil) zpátky.
Bayern k tomu přihodil Toma Starka, tou dobou již třicetiletého gólmana, aby šel dělat dvojku po konci kariéry další legendy, Hanse Jörga Butta – proslaveného jako gólmana, který chodil kopat penalty. „Die Krake“ (Starke) se v Mnichově stal oblíbencem fanoušků a dodnes v klubu působí – po konci kariéry jako trenér brankářů v U19 (a taky skoro až pravidelný host na YouTubovém kanále Bayernu, doufám, že za to má příplatek).
Další tou dobou už třicátník, Claudio Pizarro si zopakoval svou pravidelnou cestu na trase Bremen-Bayern a vice versa a posílil Bayern v útoku. Za veterána Bayern nabídl Brémam juniora – do Brém se stěhoval Nils Petersen, dnes útočník Freiburgu a dvojnásobný německý reprezentant.
Pizarro ve svém věku pochopitelně nešel do Bayernu dělat na hrot jedničku. Číslem 9 byl Mario Mandzukic, který dorazil z Wolfsburgu, poté co nasázel 12 gólů a přidal 10 asistencí v 2700 ligových minutách. Opačným směrem tenkrát putoval super-sub Ivica Olic.
Dortmund mimo Reuse dovedl také Juliana Schiebera ze Stuttgartu a Olivera Kircha z minulou sezónu sestupivšího K’lauternu.
Oba kluby tak přivedli z domácího trhu hned několik posil, mám ale trochu problém všechny z nich označovat za jakkoliv predátorské nákupy – pokud bych měl vybírat, tento pojem si rezervuju pro Mandzukice, Reuse a, možná, Danteho.
2011/2012
Bayern Mnichov
Manuel Neuer (Schalke, €30 mil)
Borussia Dortmund
Ilkay Gündogan (Nuremberg, €5,5 mil)
Léto předtím nakupovali na domácím trhu oba kluby podstatně méně (ačkoliv peněz bylo v součtu utraceno podobně). A oba celky si připsali excelentní kauf.
Bayern si po letech trápení (po konci kariéry Olivera Kahna) konečně našel stabilního gólmana, který dostal v Mnichově platformu, kde se mohl světu ukázat jako na několik let nepopiratelně nejlepší brankář světa. Neuer je dle mého jeden z velmi mála domácích nákupů Bayernu, který do klubu přicházel jako kompletní hráč, už v době příchodu výkonnostně na svém vrcholu.
Naopak za rozvinutí hráčského talentu musím pochválit Dortmund. Během svých pěti sezón v barvách BVB se z v době příchodu dvacetiletého Gündogana stal elitní záložník. Už do Dortmundu však přicházel jako klíčový hráč základní sestavy rok předtím desátého Nurembergu.
V kontextu tohoto článku, a jeho tématu, tak nemůže Dortmund utéct kritice za vykoupení jednoho z nejlepších hráčů konkurenčního týmu – stejně tak jako Bayern za nákup Neuera. Ale jak jsem psal i v úvodu, nakupování nejlepších hráčů v lize má i druhou stranu mince – hráč zůstane v dané lize a neodejde do zahraničí… nebo neodejde hned *cough* Gündogan *cough*.
2010/2011
Bayern Mnichov
Luis Gustavo (Hoffenheim, €17 mil)*
Borussia Dortmund
Lukasz Piszczek (Hertha BSC, €0 mil)
*lednový přestup
Obdobně tiché a obdobně úspěšné bylo z pohledu BVB předchozí léto. Do ročníku 10/11 přivedli posilu z tu dobu Bundesliga 2 hrající Herthy Berlín – Lukasze Piszczeka. Z polského beka se stala dlouholetá opora Dortmundu a po několik let se řadil mezi elitní hráče na svém postu – skvělá práce.
Konkurent v Bayernu Mnichov v létě na domácím trhu nenakupoval. V lednu ale přivedl Luize Gustava, klíčového hráče Hoffenheimu. Dokonce tak klíčového, že Ralf Rangnick, tehdejší trenér Hoffenheimu, z klubu odešel, protoře prodali Gustava bez jeho vědomí. Nepomohlo ani, že druhým směrem putoval na hostování talentovaný mladík David Alaba.
Závěrem…
Z přehledu nákupů na domácím trhu za poslední dekádu bych tak vyvodil, že ačkoliv je rozhodně a bez jakýchkoliv pochyb možné ukázat na instance, kdy Bayern uplatnil svou sílu a pomohl si k nejlepším hráčům svých soupeřů, je to většinu času Dortmund, který v bundesligových vodách působí jako větší predátor.
Zopakoval bych i moji tézi:
Bayern z toho nevelkého počtu hráčů, které z Bundesligy přivede, dokáže velmi často vychovat fotbalisty, kteří se následně řadí mezi úzkou skupinku nejlepších hráčů na svém postu. Dortmund toto ani při větší kadenci hráčů nedokáže.
Proto (mimo jiné) dle mého platí narativ, že Bayern je oním hlavním dravcem.
Nutno ale taky poznamenat, že v Bundeslize každý kupuje hráče od klubů pod nimi. Do jaké míry je to zapříčiněno tradicionalismem, do jaké pragmatismem, a do jaké třeba finanční situací bych si nechal zase na jindy.
